Zájezdní hostinec

Bokomara

1:NGma kraji města, kde trCm7olej končí,
znám mD#maj7ísto, kde přDmerůstá trGmáva,
kde rozbitá cesta se s mCm7ěstem loučí,
tam zD#maj7ájezdní hDmostinec stGmával,
prCm7o všechny formany Bmaj7i vandrovní
znCm7avený dalekou pBmaj7outí
bCm7ylo vždy víno i spBmaj7aní skrovný
Cma chleba v ošatce z prDoutí.
2:Sem každej rád zašel a šel jeden hlas,
že k jídlu vždy zachutná sklenka,
že zelený oči a moc útlej pas
má hostinská - zrzavá Lenka,
večer, když s vínem se ozve i zpěv,
pocestným zachutná strava,
hostům pak do tváří žene se krev
a z dekoltu točí se hlava.
3:Ten dům tam stál snad sto dvacet let
a ještě před poslední válkou,
jak čas běžel dál, tak měnil se svět,
je kousek, co dřív bylo dálkou,
však jedno tam zůstalo tak jako dřív,
kdo zavítal, hlad měl a strádal,
dostal hned najíst, moh' vypít pár piv
i v noci, aniž by se hádal.
4:NGma kraji mGm/F#ěsta už nGm/Festojí nC/Eic,
jen mD#maj7oderní bDmudova v mGměstě,
kde pivo prej tGm/F#očí se až z PGm/FopovicC/E 
a zD#maj7a pokoj zDmaplatíš dvGmě stě marek,
tam nekoupíš nic večer po deváté
a nocleh je dva týdny předem,
a co je vám platný, když nadáváte,
nechte se obložit ledem, a jedem!
5:Naj naj ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:14:54.592+00:00
Výsledky hledání: